Co limituje sportovní výkon
Jiří Dostal
Maximální výkon sportovců byl historicky spjat s různými náhledy. Od počátku 20. století dominoval fyziologický “brainless” model jehož základy položili nositelé Nobelovy ceny Hill a Lupton. Později s rozvojem znalostí pohybového aparátu se přidala periferní nervově svalová složka, která záhy byla upravena na centrálně-periferní složku motorickou. Upravovalo se původní (ne)pochopení laktátu a acidozy a vysvětlil lactate shuttle. V 60. letech přišla na řadu nutriční strategie a pochopení významu glykogenu jako zásoby energie. Mezi tím se přidávala stránka zdravotní, kdy se ukazovalo, jak například astma bronchiale či poruchy příjmu potravy limitují výkon. Jako poslední na scénu přicházejí centrální modely, z nichž jde jmenovat CGM a psychobiologický model. Tato přenáška by měla sloužit k zasazení následující prezentace prof. Marcory do celkového kontextu a pomoci posluchačům pochopit o jak zásadní změnu v přístupu k výkonu jde.
